Čerpací stanice na užitkovou vodu

Masivní železobetonová budova čerpací stanice, se nachází přibližně ve vzdálenosti 20metrů od řeky Labe.

Pohledy na budovu čerpací stanice u Labe

Vzdálenost budovy čerpací stanice od řeky Labe

Labská voda byla přiváděna několikrát podzemním korytem, které bylo na své trase několikrát zalomeno. Labská voda, byla před vstupem do podzemí filtrována dvěma Hrubými filtry, umístěnými u paty samotné stavby. Filtry bylo možné vyjmout a čistit za použití soustavy kladek, které se doposud nachází na stěně filtrační stanice (viz foto).

Šachty hrubé filtrace

Kladka na vyzdvižení hrubých filtrů.

Kromě dnes již zasypaného koryta přivaděče Labské vody, se ve vzdálenosti cca 30 metrů od budovy nachází železobetonová jímka – studna kruhového průřezu. Voda byla do jímky pravděpodobně přiváděna průsakem přes písčité podloží. (v případě study není zaručeno, zda se nejedná o poválečnou dostavbu)

Studna na Labskou vodu

Budova čerpací stanice byla rozdělena do dvou pater. Ve spodním patře, které je částečně pod povrchem země (pod hladinou spodní vody), byla soustava sacích košů (pro hladinu vody nebylo možné provést podrobnější prohlídku spodního patra).

Ze spodního patra byla voda potrubím přiváděna k čerpadlům (4 ks.). Pohon každého z čerpadel zajišťoval elektromotor.

Železniční viadukt. Pod zemí prochází potrubí, kterým byla voda vytlačována do filtrační stanice poblíž továrny Richard

Mohutná čerpadla měla za úkol nasát vodu z jímek a vytlačit ji do výše (hodnota bude doplněna) n/m, kde se nacházela filtrační stanice.

Po filtraci byla dále voda vytlačována do nádrží na užitkovou vodu, ze kterých byla samospádem odváděna do podzemí továren Richard.

Vnitřní vybavení budovy je v současnosti již velice skromné. Vlastně se jedná o holé betonové zdi, v nichž lze občas zahlédnout zbytky armatur.

V hlavním sálu budovy se nacházejí čtyři betonové sokly na uložení čerpadel a jejich pohonu. Okolo základů pro čerpadla jsou odvodňovací stružky.

V zadní části budovy je cihlová vestavba v podobě tří poměrně malých místností, sloužících dříve patrně jako sklady náhradních dílů.

V přední části sálu jsou v betonové podlaze betonové desky překrývající otvory vedoucí do spodního patra.

Podle některých informací se v budově nacházel také tankový motor, který měl sloužit jako záloha v případu výpadku elektrického proudu. Po motoru již není samozřejmě ani památky.

POZNÁMKA

Na následující stránce jsem pokusně použil „klikací nákres“, při pohybu myší po nákresu se na důležitých místech ukáže popisek, který označuje možnost zobrazení fotografie daného místa. Je tedy nutné trošinku hledat.

Opravdu jsem nedokázal technicky vyřešit, aby bylo místo viditelně označeno

Autorem fotografií vnitřního vybavení čerpací stanice je pan Jiří Látal.

>> zde - nákres vnitřního vybavení čerpací stanice<<

návrat na úvodní stránku