|
Štola je dle místních pramenů zajímavá především
z hlediska historie důlního měřičství a vývoje
důlní kartografie. Důlní mapa, na obrázku vpravo, z
roku 1534 je zřejmě nejstarší důlní mapou ve střední
Evropě. Nákres představuje informativní pracovní náčrt,
který byl výsledkem komisionální prohlídky nařízené
nejvyšším mincmistrem. Je pozoruhodná tím, že se na ní
uplatňují kartografické principy, které se v běžné
praxi začaly používat mnohem později.
 |
Fotografie
vlevo, štole před uzavřením.
Poprvé bylo
uplatněno měřítko, orientace dle světových
stran, ložiskových podrobností a podobně. Štola
své pojmenování zřejmě získala po národnosti zde
pracujících havířů, byla založena již koncem 14
století za účelem průzkumu zdejších žil, dobývaných
severněji dalšími důlními díly. Při její ražbě,
která postupovala východním směrem, bylo zastiženo pouze
několik nevýznamných struktur. Štola byla velmi klikatá a
zastihla ve vzdálenosti asi 150 metrů žílu 9 až 10
h. Její provoz však s přestávkami
pokračoval další dvě století.
Štola byla obnovena v
letech 1769 - 1770, kdy bylo pokračováno v dalším průzkumu. |
Štola byla obnovena do vzdálenosti 50 metrů k žíle směru
3 a 4 h a úklonu 39°. Pro jalovost rudy byly veškeré práce
ukončeny. I během druhé světové války zde bylo celkem živo. Důlní
dílo bylo používáno jako skladiště trhavin pro ražení
dalších průzkumů v okolí a zejména štoly Antonína
Paduánského.
 |
 |
| Foto Přibyl
2007 |
Foto Přibyl
2007 |
Štola
je dnes zabezpečena mříží a uzamčena.
ZDROJE:
Stříbrná
stezka v Kutné Hoře Petr Pauliš, Miloslav Mikuš
Sláva a zánik
kutnohorského dolování František Bedřich Vrátný
|
