Štola sv. Antonína Paduánského u Vrchlice.   

Text Pavel Přibyl 2005   aktualizace Sedláček 2006

Poměrně hluboký zářez v údolí říčky Vrchlice často lákal havíře k odkryvu, ve skalních výchozech, stříbronosných rudních žil. Čtyřicetimetrový výškový rozdíl údolí k okolní krajině umožňoval otvírky nezvětraných částí žil. Údolí také tvořilo přirozenou cestu k odvodu důlních vod, čímž se znatelně zlevňovalo dobývání rud. Ve vlastním údolí se nalézá poměrně značné množství, zejména průzkumných štol.

Fotografie Přibyl 2005

 

Štolu  sv. Antonína Paduánského pohodlně naleznete podle výrazných odvalů a hald, které dnes patří mezi nejvýznamější mineralogické lokality kutnohorského revíru. Připomínám, že se jedná o jednu ze zastávek zdejší naučné stezky. Své jméno získala podle stejnojmenného těžařstva, které v ní od roku 1752 dolovalo. Důlní dílo je svým rozsahem ve svém okolí dílem nejvýznamějším. Fotografie z roku 1945  Práce sledovaly žílu s vysokým obsahem antimonových a stříbrných rud a byly zprvu velmi nadějné. Postupně žíla chudla a práce byly po třech letech kutání zastaveny. Počátky dolování na tomto místě sahá však do daleko hlubší minulosti. V roce 1769 - 70 se o kutání pokoušela státní správa a také neúspěšně. Poslední práce na této štole zde probíhaly ještě během války v roce 1943 - 44. Těsně nad potokem vzniká štola ražená v severojižním směru, která v 60 metrech narazila na žilné křížení  obsahující ušlechtilé stříbrné rudy. Bohužel i tato žíla postupně vyklínila a proto byla ražba štoly ve 326 metrech ukončena. Jako zajímavost uveďme, že nedaleká štola Poličanská sloužila během posledních prací na "paduánu" jako sklad trhavin.  Letecký snímek lokality s lokací uvedené štoly, klikněte pro zvětšení fotografie     Úvodní část štoly je vyztužena kamennou vyzdívkou a je klasického profilu. V pevnější hornině vyzdívka končí a místně se objevují zbytky výdřev. Na počvě je silný nános zatvrdlých okrů, ve kterých si razí cestu důlní voda a vytváří v celé délce pravidelný kanálek, poměrně čisté vody.     Následuje malá vyrubaná komora s šachticí na den. Ta je na povrchu zabezpečena betonovou deskou s větrací trubkou. Následují štoly tak, jak jsou uvedeny v plánku dolu . V dalších prostorách okry ustupují a přicházejí čisté štoly s křišťálovou vodou, se stěnami zdobenými sintry.  Sintrová výzdoba...    Štola je součástí naučné stezky a její vstupní portál zastavením s výkladovou cedulí. Na přilehlé haldě, která je nejvýznamějším nalezištěm minerálů, je poměrně čilo. V okolí štoly je dodnes patrno mnoho fragmentů dávné hornické činnosti.        ZDROJE: Stříbrná stezka v Kutné Hoře Petr Pauliš, Miloslav Mikuš Sláva a zánik kutnohorského dolování František Bedřich Vrátný

© montanya.org

Halda u štoly sv. A.P..  Foto Přibyl 2005.

Foto Přibyl 2005

Zbytky výdřev, na počvě kanálek ....