Tento důl
se nalézal v katastru městské části Kladna, Švermov,
v bývalé obci Hnidousy.Areál dolu naleznete zhruba 300 m
od silnice Kladno-Slaný. Důl začala hloubit Společnost
státní dráhy v r. 1882. V r. 1883 byl důl vybaven dvouválcovým
ležatým parním těžním strojem Breitfeld & Daněk
a v r. 1884 vodotěžným parním strojem firmy J. Cockerill
Seraing z Belgie. Vlastní těžba zde začala v r. 1886.
V r. 1888 byl objekt s dominantní těžní věží rozšířen
a v přístavbě umístěn zvláštní důlní
větrník systému Kley od firmy Bolzano a Tedesco. V r. 1890
byl důl pojmenován po řediteli Společnosti státní
dráhy, Antonínu Ronnovi. V souvislosti se soustředěním
těžby na jámu Ronna byl v r. 1911 původní těžní
stroj nahrazen výkonnějším strojem Pražské akciové
společnosti (dříve Ruston, Brumovský a Ringhofer), v
l. 1911-1912 byla postavena nová strojovna, úpravna uhlí
a kotelna.
 |
Původní zděná část těžní věže
byla snížena o jedno patro, nad ní vztyčena ocelová příhradová
těžní věž s opěráky. Následně se
upravovaly koupelny, cechovna a lampovna a z důvodů
spíše výtvarných přistavěna kaplička. V r. 1946
byl důl přejmenován na důl Gottwald. V r. 1971byl
provoz parního stroje nahrazen dvěma asynchronními motory
a v bývalé strojovně zřízeny řetízkvé šatny.
Provoz dolu byl ukončen v r. 1997, od r. 1998 probíhala
demolice areálu. Historicky zajímavé zařízení dílen
(hoblovka, soustruh, fréza) se převezlo do skanzenu Mayrau.
Z původního technického zařízení zatím se zachoval
pouze větrník Kley. |
Obr 4. Těžní
věž Dolu Ronna. (foto V. Sedláček)
ZDROJ : SVK
Kladno - MATĚJ, Miloš: Kulturní dědictví Centrálního
kladenského kamenouhelného revíru. Praha : Státní ústav památkové
péče, 2001,
Uhelné
hornictví v ČSSR
Děkujeme p. V.
Sedláčkovi za zaslání fotografií.
|
