|
Důl
Michael - Layer v Brandýsku
Text a
fotografie Pavel Přibyl
| Historie
Brandýska je samozřejmě, podobně jako celého
regionu, spjata s objevením uhelných ložisek u nedalekých
Vrapic v letech 1772–75. Postupně se šachty rozšiřovaly
a těžba postupovala i směrem k Brandýsku. Důl
Michael se nachází poblíž
tehdejší císařské cesty Praha-Slaný-Louny v obci Brandýsek
a do dnešních dnů jeho věž vyčnívá nad okolními
domky.
|
Podvojný důl byl založen C. K. kutební komisí jako vrtná kutací jáma v r.
1842 a později byl pojmenován podle c. k. horního rady Michaela
Layera.
| Hloubení jámy probíhalo až do r. 1853 a bylo od počátku
spojeno s přívaly důlních vod (již před r. 1845
instalován vodotěžný parní stroj). Uhlí bylo nalezeno v
hloubce 239 metrů. Patrně proto těžba
byla započata až r. 1855. Jádrem rozsáhlého komplexu správních
a obytných budov jsou dvě samostatné těžní budovy (nad jámou
Michael a jámou Layer) se společnou kotelnou, na které navazovala
úprava , zpracování a expedice uhlí.
|
 |
Rozsáhlé
mechanické dílny po ukončení provozu dolu přeneseny
na důl Thienfeld a staly se později základem pro podnik Kablo
Kladno. Jáma Michael sloužila k těžbě a větrání,
u její těžní budovy se nalézala strojovna s dvouválcovým ležatým
parním těžním strojem, cechovna a kanceláře.
 |
Jáma
Layer sloužila k čerpání vody, vybavena dvěma vodotěžnými
parními stroji. V r. 1857 průvalem důlních vod
byl důl zatopen a pro jeho odvodnění v r. 1858 nainstalován vodotěžný
parní stroj (potom převezen do dolu Kübeck). Nakonec
byla těžba
dolu v r. 1865 ukončena.
|
V l. 1906-1907 bylo připravováno
znovuotevření dolu a při té příležitosti patrně
přestavěny některé objekty, snesena valbová střecha
těžní budovy a vztyčena příhradová těžní
věž, přesto byl nakonec důl opět zatopen.
|
 |
Poslední
úvahy o znovuotevření pocházejí z r. 1962, kdy byla jáma opět
vystrojena. V r. 1965 byly však práce zastaveny natrvalo. Z
hlediska památkové péče by bylo žádoucí zachovat důl
Michael jako ucelený komplex a ochranu rozšířit na jámu
Layer, přilehlou dělnickou kolonii a železniční
stanici. Důl donedávna sloužil jako větrací jáma.
Dnes je postupně zavážen.
|
|
ZDROJ : SVK
Kladno - MATĚJ, Miloš: Kulturní dědictví Centrálního
kladenského kamenouhelného revíru. Praha : Státní ústav památkové
péče, 2001,
|
©
montanya.org 2006 |
|
Dveře
náraží dolu Michael se otevřely....
Na horním
ochozu těžní věže...
|
|
|
