|
Důl založen
v r. 1842 a sloužil původně jako větrací jáma pro
důl Ronna. Těžba byla
na dole započata v r. 1858, a byl tehdy spojen v
jeden celek pod společnou správou s dolem Thienfeld (těžba
zde ukončena v r. 1913).
 |
|
Strojovna
dolu Kübeck.
Po obou stranách hlavní provozní
budovy na těžní budovu navazovala dvoupodlažní boční
křídla, která jsou krytá sedlovou střechou.
Nemovitost se dochovala do dnešních dnů ve stavu, v
jakém ji vidíte na barevných fotografiích Petra Vaniše. |
Na východní straně se
nacházely provozní kanceláře, prostory na západní straně
(Speisepumpen a Dienerwohnung) byly přeměněné
na cechovnu, lampovnu a oblékárnu. Veškerý provoz byl na dole Kübeck
ukončen r. 1997 a jáma byla v r. 1998 zasypána.
Na jámě byl vybudován
uzamykatelný poklop pro kontrolu zásypu. Dodnes je dochovaná
spodní zděná část těžní věže s vodicí
konstrukcí z hranolového dřeva (přesahující ocelová
konstrukce byla odstraněna) a unikátní stroj
Siemens-Halske, první elektrický těžní stroj v kladenském
revíru, dnes patrně nejstarší známý elektrický těžní
stroj zachovaný v místě svého provozu. Dále byla zachována
patrová správní budova při ulici Na kopci, mezi Kladnem a
Kladnem-Švermovem. Ve zdivu se dosud nachází i strojovna. - K dolu
byla dříve
postavena hornická kolonie, která je dodnes zachována při ulici Motyčínské
a Hnidouské, v sousedství železniční zastávky Kladno-Švermov.
Na opačné straně se nalézala závodní nemocnice s menším parčíkem
a kašnou.
ZDROJ : SVK Kladno -
MATĚJ, Miloš: Kulturní dědictví Centrálního
kladenského kamenouhelného revíru. Praha : Státní ústav památkové
péče, 2001, s. 27-29
|
