Těžní jáma dolu Pepř byla spojena na úrovni 1.patra (hloubka 150 m) s Bohulibskou jámou. To umožnilo, aby se přes Pepř k úpravně dostával i materiál z Bohulibských žilníků.   Od roku 1958 byly těženy nejprve relativně bohaté rudy ze Šlojířského pásma, které měly kovnatost vyšší než 10 g/t. V letech 1966-1968 byla provedena z dolu Pepř ražba překopu na Kocourské žíly na úrovni 3.patra. Byla tu zastižena podružná zrudnění, vlastní průzkum nebyl úspěšný.V pozdější době se těžily rudy s kovnatostí jen 2,5 - 3 g/t. A to také byl jeden z důvodů nerentabilnosti dolů vedoucí nakonec k jejich uzavření v roce 1968. Profil jámy byl 5*2,2 metru a dosahoval hloubky 250 metrů.

   V okolí dolu Pepř známe několik desítek starších důlních prací. Jsou to např. Rudolfova štola, Římsko-říšský důl, Starý cech, Mokrý Šlojíř, Starý Šlojíř, Kličmídské doly, Tobola a další.  Dnes jsou všechny vstupy do důlních prostor uzavřeny. Komplex chodeb a hloubení je do úrovně 150 metrů zatopen. Část vody z dolů vytéká na různých místech, nejvíce Václavskou štolou přímo do řeky.

Okolí vrchu Pepře je zajímavé nejen jako produktivní zlatonosné území, ale i z hlediska přírodovědného a krajinného. Výhled jižním směrem na středočeskou pahorkatinu od Blaníku přes vrchy kolem Votic až po Chlum a Neštětickou horu u Neveklova.  Z opačné strany kopce výhled na Brdy. Na vrcholu Pepře je vodárenské zařízení a telekomunikační věž.