| ODKAZY DLE OBLASTÍ TĚŽENÍ |
 |
Český
Krumlov - obecně
V
regionu se grafit dobýval již okolo roku 1820, v blízkosti
Českého Krumlova u Domoradic a Přísečné. Další důlní
míry lze vyhledat u Spolí a Větrní, jižně od města, u
Vyšného a na Plešivci....... |
|
 |
Grafitový
důl Krumlov - expozice
Navštívíte-li
Český Krumlov, můžete využít možnost, kterou Vám nabízí
Grafitový důl a prohlédnout si atraktivní podzemí
grafitového dolu...... |
|
 |
Důl
Lazec
Dnes
již opuštěný grafitový důl, respektive jeho areál a
odval, se nalézá zhruba 4 kilometry sz. od Českého
Krumlova, v úbočí Lazeckého vrchu (686m). Vlastní
ložisko Lazec, spojené v podzemí překopem s 2,5 km... |
|
 |
Bližná
První
zmínky o kutacích pracích na grafit v okolí obce Bližná
pocházejí z konce 20. let minulého století, kdy byla
tuha dolována Těžařstvem rolníků obce Bližná. V následujících
letech a zejména v 50. letech... |
|
 |
Velké
Tresné
Ložisko
grafitu ve Velkém Tresném bylo nalezeno v roce 1854 a
od té doby bylo téměř pravidelně a bez přestávek těženo
a zpracováváno až do konce roku 1967, kdy byla těžba ukončena.
... |
|
 |
Koloděje
nad Lužnicí
Záznamy
o dolování grafitu a vlastní hornické činnosti v Kolodějích
jsou velmí kusé. Zřejmě hlavním důvodem byla nepoměrně
horší jakost grafitu oproti ostatním a známějším ložiskům
na jihu Čech v okolí
... |
|
 |
Staré
město pod Sněžníkem
V
celém okolí se intenzivně dolovalo, těžily se zejména
drahé kovy. Stopy po tomto dolování nejsou již dnes patrné.
V době husitské byly doly vypleněny a většina z nich již
nebyla nikdy obnovena. V polovině |
|
 |
Mokrá
- štola Josef
V
souvislosti s Josefovou dědičnou štolou není bez zajímavosti
zmínit se i o pokusu o velkorysé řešení odvodnění dolů
u Mokré a Černé dlouhou odvodňovací štolou od Hoříc na
Šumavě.... |
|
 |
Černá
v Pošumaví
V
roce 1767 byla tuha, která tehdy ještě nebyla uvedena v báňském
právu, majetkem majitele pozemku. Hůrečtí ji proto prodávali
prostřednictvím jednoho obchodníka do továren na tužky do
Vídně a ... |
|
|
|
|
|